„Location of injected polymethylmethacrylate microspheres influences the onset of late adverse effects“ (Clin Cosmet Investig Dermatol, 2015).
https://pmc.ncbi.nlm.nih.gov/articles/PMC4531029/
PMMA výplně a pozdní komplikace
Co ukázala vědecká studie o místě aplikace a rizicích pro pacienty
Polymethylmetakrylát (PMMA) je trvalý výplňový materiál, který se používá k vyplnění vrásek, modelaci tváře a dalším estetickým zákrokům. Patří mezi tzv. permanentní výplně – jednou aplikovaný v těle zůstává.
Vědecký tým z Brazílie se rozhodl zjistit, jak moc záleží na tom, kam přesně se PMMA do tkáně vstříkne – zda je rozdíl mezi hlubší, podkožní aplikací a aplikací blíže sliznici (submukózně). Výsledky jsou důležité i pro běžné pacienty, kteří uvažují o trvalé výplni nebo už ji mají.
1. O čem byla studie?
Výzkumníci použili laboratorní zvířata (potkany), kterým aplikovali stejný PMMA materiál, ale dvěma různými způsoby:
Podkožně (subkutánně) – jehla byla vedena těsně pod kůží pomocí tzv. „tunneling“ techniky, což je považovaný „zlatý standard“ pro bezpečnější aplikaci výplní.
Submukózně – materiál byl vstříknut hlouběji, přes kůži a sval do vrstvy těsně pod sliznici (např. v oblasti tváře z vnitřní strany úst).
Zvířata byla poté sledována:
každý den v prvním týdnu,
dále jednou týdně
po dobu tří měsíců.
Po skončení sledování byly vzorky tkáně vyšetřeny pod mikroskopem, aby se zjistilo, jak silná byla zánětlivá reakce a jak se PMMA v tkáni chová.
2. Co vědci zjistili?
2.1 První dva týdny: vše vypadá „normálně“
V prvních 14 dnech po aplikaci nebyly vidět žádné výrazné rozdíly – žádné dramatické otoky, zarudnutí ani zjevné komplikace u žádné skupiny.
Na první pohled by tedy laik i lékař mohl říct, že „všechno je v pořádku“.
2.2 Po 14 dnech: problémy jen u submukózního podání
Po dvou týdnech se situace změnila:
Jen u zvířat se submukózní aplikací se objevilo zvětšení tváře z vnější strany (extraorální zduření).
Tato komplikace se vyskytla u 4 z 22 zvířat (18,2 %) v submukózní skupině.
Ve skupině, kde byl PMMA podán podkožně, se žádné takové zduření neobjevilo.
2.3 Mikroskopický obraz: uzly, zánět a imunitní reakce
Pod mikroskopem byly rozdíly ještě výraznější:
U podkožní aplikace byla zánětlivá reakce mírná (tzv. stupeň 1) – pár zánětlivých buněk a jemná vazivová tkáň kolem kuliček PMMA.
U submukózní aplikace vznikaly uzly (noduly) obklopené silnou vazivovou kapsulou a intenzivním zánětlivým infiltrátem (stupeň 4). Byly přítomny i mnohojaderné obří buňky, typický znak reakce na cizí těleso.
Jinými slovy:
Stejný materiál, ale jiná hloubka aplikace → zásadně odlišná míra zánětu a tvorby uzlů.
3. Proč je to důležité pro lidi?
I když se studie prováděla na zvířatech, mechanizmus je stejný jako u lidí: tělo reaguje na PMMA jako na cizí materiál.
Autoři upozorňují, že klinické projevy na sliznici (např. v ústech) mohou vypadat podobně jako zánětlivé nebo dokonce nádorové onemocnění. Lékař, který neví o předchozí aplikaci výplně, může být zmatený – pacient musí někdy podstoupit biopsii, aby se vyloučila rakovina.
Studie jasně ukazuje:
Čím blíže k povrchu sliznice nebo kůže je PMMA aplikováno, tím vyšší je riziko pozdních komplikací, jako jsou uzly, chronický zánět a deformace.
Hlubší podkožní aplikace je sice bezpečnější, ale riziko nikdy není nulové – PMMA je trvalý implantát a může vyvolat reakci i po letech.
4. Jaké nežádoucí a nečekané jevy mohou nastat u PMMA?
Z lékařské literatury vyplývá, že PMMA výplně mohou způsobit celou škálu komplikací:
Brzy po aplikaci (dny až týdny)
zarudnutí a otok v místě vpichu,
bolestivost, svědění, pocit tlaku,
menší modřiny.
Tyto projevy mohou být přechodné – ale pokud přetrvávají, je to varovný signál.
Pozdní komplikace (měsíce až roky)
tvrdé hrbolky a uzly (noduly) v místě aplikace,
granulomy – silná imunitní reakce na cizí těleso,
chronický zánět a zarudnutí,
deformace obličeje nebo jiné části těla,
bolest či pálení v místě implantátu,
vzácně odumření měkkých tkání (nekróza),
v extrémních případech při zásahu cévy i poruchy prokrvení nebo oslepnutí.
Některé komplikace se objeví až po 1–2 letech, někdy i později. Pacient proto může mít dojem, že „to nemůže souviset s výplní“, ale opak je pravdou.
5. Co z toho plyne pro pacienty?
5.1 PMMA není „nevinná kosmetika“
Jedná se o trvalý implantát – materiál se nevstřebá.
Jakmile se objeví komplikace, nelze ho jednoduše rozpustit (na rozdíl od kyseliny hyaluronové).
Léčba komplikací může zahrnovat kortikoidy, imunologickou léčbu, laserové zákroky nebo chirurgické zásahy.
5.2 Na technice aplikace záleží – ale problém může vzniknout i při „správném“ postupu
Studie ukázala, že:
špatně zvolená hloubka aplikace (příliš povrchně / submukózně) zvyšuje riziko uzlů a silného zánětu,
ale i při „správné“ podkožní technice nelze vyloučit pozdní imunitní reakci.
5.3 Na co se ptát lékaře před zákrokem
Pokud uvažujete o PMMA výplni, měli byste se lékaře ptát:
Jaký konkrétní produkt používá (název, výrobce)?
Je produkt schválený příslušnými autoritami v dané zemi?
Jak hluboko a do jaké vrstvy bude materiál aplikován?
Jaké má lékař zkušenosti s tímto typem výplně a jak řeší komplikace?
Jaké jsou jiné, bezpečnější alternativy (např. dočasné výplně)?
6. Co dělat, pokud už PMMA v těle máte
Sledujte jakékoli nové hrbolky, otoky, zarudnutí či bolest v místě aplikace – i roky po zákroku.
Pokud se nové příznaky objeví, vyhledejte lékaře (ideálně dermatologa nebo plastického chirurga) a informujte ho, že máte aplikovaný PMMA.
Někdy je nutná biopsie k vyloučení nádoru – to je běžný postup, protože projevy mohou napodobovat nádorové onemocnění.
Léčba komplikací je možná, ale bývá složitá a zdlouhavá – zahrnuje léky proti zánětu, imunitní léčbu, laserové nebo chirurgické zákroky.
Závěrem
Tato studie jasně ukazuje, že PMMA výplně jsou citlivé na místo a způsob aplikace. Stejný materiál může být relativně klidný, pokud je uložen hluboko pod kůží, nebo vyvolat silnou zánětlivou reakci a tvorbu uzlů, pokud je vstříknut blíže sliznici či povrchu tkáně.
Pro pacienta z toho plyne jednoduché sdělení:
Trvalé výplně na bázi PMMA nejsou „jednoduché vyhlazení vrásek“, ale závažný, nevratný zásah do organismu.
Rozhodnutí pro takový zákrok by mělo být informované, opatrné a vždy s vědomím možných pozdních komplikací.